Statečný je ten, kdo svůj strach překoná a jde do toho, i když se bojí.

100 let republiky

18. října 2018 v 11:38 | Niky |  Vnímání zajímavých událostí okolo nás



"Výročí 100 let republiky slaví naše země,
ať vzkvétá ještě po celá dlouhá léta,
šťastný lid nechť v ní žije,
láska a pravda ať zůstane tu a zvítězí,
naše vlast ať nám není cizí a dobře ať nám je tu."


První Československá republika zaujímá velmi důležité místo v kolektivní paměti českého národa, ale i národa slovenského. Spolu s fenomény, jako je například osobnost Karla IV., husitství či národní obrození, tvoří jedno ze "symbolických center", k němuž se česká společnost vrací se značnou nostalgií, uvádí Miloš Havelka.









Československo byl stát zrozený z hrůz první světové války. Konfliktu, jehož masovost, brutalitu a šílenost nikdo neočekával a jenž navždy změnil Evropu i svět. Rakousko-Uhersko zmizelo v propadlišti dějin a na jeho území vznikla řada nástupnických států. Československo jako jeden z nich muselo ihned po svém vzniku čelit mnoha problémům, které si v našem světě (tedy světě evropském, resp. západoevropském ve smyslu civilizační příslušnosti) již nedokážeme představit. Muselo vyjednat své hranice a v některých případech je také uhájit vojenskou silou.




Nemělo armádu - legie byly v zahraničí, vlastní armáda se teprve formovala. Čelilo pokusu o odtržení německy mluvících území. Nemělo vlastní měnu, bylo zadlužené. Dopravní síť směřovala na jih - do Vídně jako centra monarchie, nikoli západovýchodně, jak by nový stát potřeboval. Sídla akciových společností byla ve Vídni. Značku "Made in Czechoslovakia" nikdo neznal.

Porte.spol55

Československo bylo od svého vzniku demokratickým státem. Prozatimní ústava z roku 1918, stejně jako Ústavní listina Československé republiky stanovila politický systém založený na zastupitelské demokracii a právním státu po vzoru Francouzské (třetí) republiky. Jednalo se o unitární stát s parlamentním systémem - tedy systémem, v němž je oddělena role hlavy státu a předsedy vlády a v němž je vláda zodpovědná pouze parlamentu. A to konkrétně dolní komoře, která mohla vládě kdykoli vyslovit nedůvěru.


Prezident republiky byl volen oběma komorami Národního shromáždění, a to maximálně dvakrát po sobě, což však neplatilo pro Tomáše Garrigua Masaryka. Jmenoval premiéra a ministry, mohl jmenovat i úřednickou vládu, což se několikrát stalo, a měl i řadu dalších pravomocí. Jádrem výkonné moci však byla bez jakýchkoli pochyb vláda, v jejímž čele stáli po celou dobu přesvědčení demokraté (jmenujme alespoň Vlastimila Tusara, Edvarda Beneše, Antonína Švehlu a Milana Hodžu jako ty nejvýznamnější premiéry.




Významnou roli v politickém životě první Československé republiky hrála dvě uskupení. Byli jimi tzv. Hrad a Pětka.

Hrad se nazývalo neformální uskupení výnamných osobností a organizací, jejichž spojovacím prvkem byl Tomáš Garrigue Masaryk jakožto první prezident. Patřili sem Masarykovi političtí spojenci (především "korunní princ" Edvard Beneš), známé osobnosti veřejného života (např. Karel Čapek).
Related image

Pětka bylo uskupení odlišného charakteru. Vznikla v roce 1921 jako seskupení předáků pěti nejvýznamnějších českých politických stran. Sociální demokraty v ní reprezentoval Rudolf Bechyně, národní demokraty Alois Rašín, agrárníky Antonín Švehla, lidovce Jan Šrámek a národní socialisty Jiří Stříbrný. Pětka byla reakcí na politickou krizi z roku 1920 a následnou politickou nestabilitu. Cílem uskupení bylo vytvoření platformy k jednání mezi politickými stranami tak, aby bylo možné nalézt kompromisy. Z dnešního pohledu nebyla "pětka" ničím jiným než jednáním koaličních partnerů, tedy něčím zcela běžným. Na druhé straně umožňovala vytváření konsenzu - parodovaným, ale přesto velmi důležitým byl princip "dohodli jsme se, že se dohodneme".




Další zásadní otázkou byl problém národnosti. Československo bylo multietnickým státem, v němž žilo v roce 1921 přibližně 13,4 milionu obyvatel. Z nich se cca 3,124 milionu hlásilo k německé a 745 tisíc k maďarské národnosti. Celkem tvořily tyto dvě skupiny téměř 29 % obyvatelstva, které při vzniku republiky ve své velké většině rozhodně nebylo vůči novému státu loajální. Aby bylo možné této síle čelit, byl vytvořen konstrukt "československé" národnosti, která zahrnovala Čechy i Slováky a k níž s hlásilo 6,439 milionu lidí (cca 48 % obyvatelstva). Zbytek tvořili příslušníci ostatních národností, zejména ruské (pod tuto kategorii spadala národnost velkoruská, ukrajinská a naprosto většinová karpatoruská), kterých bylo 462 tisíc. Československo tak až do října 1938 nikdy neposkytlo Slovákům autonomii, po které toužili - mimo jiné právě kvůli sporné loajalitě dalších menšin. Pokud by totiž autonomii získali Slováci, bylo by právně dost těžko možné odepřít ji právě Němcům a Maďarům.




"Svobodný a demokratický stát byl ve druhé polovině 30. let naprostou výjimkou."

Zásadní však je, že svobodný a demokratický stát byl ve druhé polovině 30. let východně od Alp naprostou výjimkou. Je to jediná z věcí, za které mohou být Češi, ale i Slováci a Rusíni a minimálně část příslušníků dalších tehdejších menšin a jejich pomotků na první republiku oprávněnně hrdí.




Kalendárium

Konec demokracií ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě
  1. 1919 vzniká versailleský mezinárodní systém. Jeho součástí jsou i (staro) nové demokratické státy středovýchodní Evropy
  2. březen 1919 vznik Maďarské republiky rad, po její porážce etablován v roce 1920 Horthyho režim
  3. červen 1923 převrat v Bulharsku
  4. říjen 1923 první pokus o převrat v Řecku, další převraty v následujícícj letech
  5. květen 1926 vojenský převrat v Polsku
  6. prosinec 1926 vojenský převrat v Litvě
  7. leden 1929 převrat krále Alexandra v Jugoslávii
  8. březen 1933 převrat Engelberta Dolfusse v Rakousku
  9. březen 1934 vojenský převrat v Estonsku
  10. květen 1934 převrat v Lotyšsku
  11. prosinec 1937 Octavian Goga jmenován premiérem Rumunska, za jeho vlády se neschází parlament, 1938 vytvořena diktatura krále Carola II.

Zdroj textu: Mf Dnes

Citát - vlastní tvorba

Fotografie dostupné z www: uk100.cuni.cz , https://www.vendyatelier.cz/image/100-let-republiky-masaryk, https://praha.idnes.cz/vystava-fotografovani-prazske-architektury-fnk-/praha-zpravy.aspx?c=A121214_1866882_praha-zpravy_sfo, https://www.piseckabrana.cz/index.php/probehlo/684-fotografie-stare-prahy

Videa dostupná z www: https://www.youtube.com/watch?v=pXgSNupbiZU, https://www.youtube.com/watch?v=iUpv43Vgcc8, https://www.youtube.com/watch?v=ap9_q0rHEIM
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama