Statečný je ten, kdo svůj strach překoná a jde do toho, i když se bojí.

"Krásný úsměv tvůj"

30. října 2018 v 17:25 | Niky |  Úvahy skryté hluboko v mysli

Tento týden nám bylo na blogu předloženo téma s názvem "Úsměv". Toto zadané zpracování již uvedeného znění se mi líbí a níže se s Vámi ráda podělím o moji vytvořenou báseň, kterou jsem napsala v pondělí. Chtěla bych jen podotknout, že spousta lidí o nás Češích říká, že jsme typičtí škarohlídové a že se moc neusmíváme. Jsme tedy podle slov ostatních jakýsi "zachmuřený národ". Něco na jejich tvrzeních bude možná pravdy, ale musím se přiznat, že i pro mě je velmi těžké se například každý den neustále usmívat, když se necítím zrovna nejlépe. Často také slýchávám známé pořekadlo "Usmívej se, jinak si tě nikdo nevšimne a nebude se s tebou bavit", toto sdělení se u nás tedy také velmi traduje, a proto se lidé raději snaží více usmívat, i když někdy je ten úsměv dost křečovitý a nepřirozený, ale jisté okolnosti to asi vyžadují.

Podle mého názoru může být i smutný člověk vnitřně krásný, může vidět svět jinýma očima než optimistickyÚžasný laděný člověk, bohužel ale hodně lidí většinou vnímá jen tu naši vnější tvář, méně už tu naší vnitřní podstatu, která je možná ještě více zajímavější.

Nyní již předkládám báseň s názvem "Krásný úsměv tvůj", ve keré se snažím sdělit mé dojmy z pojetí toho, jak cítím krásu usmívajících se bytostí. Každý se usmívá jiným způsobem a každého úsměv je ojedinělý. Je to naše poznávací znamení, které nás činí milými lidmi a náš den je ihned radostnější a příjemný. Vždy velmi obdivuji, když někdo složí báseň. Skládání básní mi popravdě nikdy moc nešlo a mrzí mi to a znám i málo lidí, kteří by četli poezii nebo by byli vášnivými básníky, poezie jakoby se postupně vytrácela, ale toto téma mne natolik zaujalo a naladilo mě optimistickým viděním, že jsem s radostí napsala své vnitřní pocity.

Báseň věnuji všem lidem, kteří v sobě chtějí rozsvítit onen sluneční svit s prosbou, abyste případně nepropadali různým nástrahám splínů, protože ačkoliv se zrovna nějaký den nebudete mít potřebu usmívat, s klidem si poplačte a spatříte, že další den se vám třeba opět vykouzlí radostný úsměv na rtech. Každý den nemusí být také pouze slunečno.



Tvůj krásný úsměv věnuj mi a já věnuji ti ten svůj,
potěšení pro tebe a mne je zákon můj,
neboť nic nerozjasní více můj den jako něžný obličej tvůj,
lásku věnuj mi a já dám ti ji,
po kouskách slíbej ji jako ranní rosu z mé bosé a křehké nožičky otisklé v šlépěji
naše strasti ať odvane silný vítr a světlo ať se v nás opět rozsvítí,
na naši společnou cestu životem ať nám posvítí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 31. října 2018 v 13:52 | Reagovat

promiň prosím, ale tohle nejde... to nemá ani formu, ani obsah, ani rozměr, metrum, ani to není volný verš, ani nic... pokud chceš báseň psát rýmovanou, nemůžeš rýmovat můj/tvůj/svůj, ani rozsvítí/posvítí... to je smrt básně, tyhle gramatické rýmy... nelze rýmovat na přivlastňovací zájmena, nebo na stejný slovní základ... a obsah? - už chybí jen rety rudé, a luna zvící… začni nejdřív číst básně, a učit se teorii, literární tvorba je práce jako jakákoliv jiná...

2 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 1. listopadu 2018 v 9:42 | Reagovat

Naprosto souhlasím s tím, že i „smutný člověk může být vnitřně krásný.” Upřímně žádní lidé na světě mě nefascinují více než melancholici, neboť bývají nejvíce kreativní, a toho si já dokáži velice vážit.

3 Nicole Nicole | 3. listopadu 2018 v 14:50 | Reagovat

[1]: Děkuji za Váš komentář a čas. Chtěla jsem jen vyzkoušet napsat báseň, vím, že není dokonalá. Nicméně děkuji Vám za Vás názor k danému tématu.

4 Nicole Nicole | 3. listopadu 2018 v 14:52 | Reagovat

[2]: Moc Vám děkuji za krásný komentář k danému tématu, potěšil mě. Mám ráda také melancholiky :)

5 Romča Romča | Web | 3. listopadu 2018 v 17:18 | Reagovat

Taky souhlasím s tím, že vnitřně může být člověk krásný. Básnička je pěkná 😊. A všichni bychom se měli usmívat a prozářit si den 😊.

6 Romča Romča | Web | 3. listopadu 2018 v 17:20 | Reagovat

A i když pán píše mě se to líbí. Zkusila jste si to. Já třeba básně neumím a asi na to člověk musí mít i talet, ale byla snaha😉

7 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 4. listopadu 2018 v 8:01 | Reagovat

[3]: báseň je velmi nedokonalá, ale pokud tě její psaní bavilo a těšilo, splnila svůj základní účel :-) protože psát je nádherná zábava... pouze básníci dokáží vyprávět o krajinách, které nikdy nenavštívili... pokud tě trochu baví i "učit se", můžeš mít krásného koníčka do konce života :-)

8 Platan Platan | E-mail | Web | 5. listopadu 2018 v 18:37 | Reagovat

Tretí verš tvoje básne zo spodu jasne dokazuje, že aj čeština je mäkký jazyk. :-P Veľmi sa mi tento tvoj mäkký veršík páčil. Ou a ... ja mám pocit, že ľudia sa celkovo mračia viac. Nie konkr. národ, ale všetci :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama